Soustředění 2016

Deník kadeta vesmírné akademie na bitevním křižníku Krucifix

11. – 17. dubna 2016, rekreační středisko Štědronín, zápis za letošní ročník sepsal kadet Martin, účastník soustředění

Pondělí, 11. 4.

Oběd. Seznámení s ostatními účastníky akademie. V rámci výcviku nás budou čekat nejrůznější zkoušky, ve kterých budeme muset prokázat své schopnosti. První z nich otestovala naše inženýrské znalosti a schopnost spolupracovat – před porotou jsme museli sestrojit různá zařízení podle manuálu, který bylo třeba si bezchybně zapamatovat. Večeře. Během celého výcviku bude probíhat bojová simulace, ve které každý z nás dostane přidělenou svou vesmírnou loď a úkol, který bude muset splnit. Přednášky (Složitosti a vyhledávání / Teorie množin). Mapování hvězd – náročná činnost, při které je potřeba obejít půlku galaxie a odvodit vztahy mezi pozorovanými vesmírnými tělesy. Každá chyba může být fatální a vše si tedy musíme ověřovat pomocí kontrolních součtů.

Úterý, 12. 4.

Včerejší mapování se protáhlo až do ranních hodin. Nevyspalí se vydáváme na rozcvičku a snídani. Následují přednášky (Matice a geometrie / Grafy). Oběd. Cvičíme šifrování zpráv. Poté práce na vesmírné farmě, produkující veškerou naši potravu (je to fuška). Večeře. Přednášky (OpenGL / Počítačové vidění). Fiksler – boj proti hackerům.

Středa, 13. 4.

Rozcvička. Snídaně. Průzkum blízké planetky. Její průměr je asi 6 km (obešli jsme ji po rovníku). Během cesty přednášky (Šifrování / GPS), zkoumání historie bájné zříceniny. Návrat na Krucifix, večeře, přednášky (Bezpečnost / VIM). Exkurze na intergalaktický soudní dvůr – spor mezi Popelkou a princem, který ji odcizil střevíček – protahuje se dlouho do noci.

Čtvrtek, 14. 4.

Rozcvička, snídaně, přednášky (Geometrické algoritmy / Dynamické programování, Stringy / Reinforcement learning). Po obědě konstrukce vesmírných lodí – cílem je sestrojit největší loď a co nejlépe odhadnout potřebné množství materiálu. Následují psychologické hry (když viděli, lodi, které jsme sestrojili, nejspíše se rozhodli ověřit, zda jsme všichni v pořádku). Odpoledne umírá Vanda. Večeře, potom dešifrovačka – prý to bude náročné. Každý dostává motivační balíček s bonbonem a fotkou kapitána Benefixe – ještěže tak. Bylo to náročné. Jdeme spát, téměř svítá.

Pátek, 15. 4.

Rozcvička, snídaně. Dospávám během přednášek (Teorie her / Pokročilé grafy, Haldy / Faktorizace). Oběd. Další cvičení. Jsme rozděleni do skupin po třech a vybíráme si jednoho člena, kterého vyšleme na průzkum severního pólu. Naše skupina vybírá Kiks. Dáváme jí všechno oblečení, které jsme schopni sehnat. Po návratu a rozmrazení průzkumníků následuje soutěž v opisování ASCII obrázků, která má otestovat naše nervy a vytrvalost. Večeře, přednášky (Reverzní inženýrství / Vyhledávání na webu). Večer za mnou přichází Kiks a sděluje mi, že se mám připravit k odchodu. Nevím, o co jde, ale neprotestuji a jdu se obléknout. Venku se setkávám s polovinou posádky a Kiks vysvětluje: jsme podezřelí z vraždy Vandy a musíme urychleně opustit Krucifix. Ale proč bych měl odcházet, když jsem nevinný? Prý máme všichni vymazanou paměť. Jeden z nás je tedy pravděpodobně vrahem. Následujeme Kiks. Slyšíme policejní sirény, panikaříme a dáváme se na útěk. Cestou se nám vybavují útržky z posledních dnů. Vypadá to, že nikdo z nás neměl Vandu příliš v oblibě. Mohli jsme se snad na její smrti podílet všichni? Skrýváme se v lese. Zvuk sirén se přibližuje. Pozoruji z křoví, jak jsou všichni mí kolegové postupně odváděni do policejního korábu. Policie se vzdaluje a já konečně získávám odvahu opustit svou skrýš. Ihned spatřím Kiks a rozeběhnu se za ní. Jedním chvatem mě složí na zem a nasazuje mi pouta. Zradila nás. Zanedlouho všichni sedíme ve stísněné soudní místnosti před admirálem Hotfixem. Myslím, že se nám podařilo ho naší výpovědí zmást, soud byl prozatím odročen.

Sobota, 16. 4.

Taneční rozcvička s Benefixem. Snídaně. Přednášky (Soutěžní programování / Architektury počítačů). Oběd. Programovací soutěž Contest. Dáváme dohromady elitní tým, v němž nikdo neovládá žádný z povolených programovacích jazyků. Končíme na čestném posledním místě. I tak dostáváme všichni tričko a knížku, dokonce je nám dovoleno se zúčastnit závěrečné hostiny. Odcházíme tedy spát naprosto spokojení.

Neděle, 17. 4.

Ten týden utekl pekelně rychle. Skoro se zdá, jako by to celé byl jen jeden den (i když to je možná spíš tím, že jsme prakticky nespali). Vypadá to, že na náš odročený soud se při včerejší hostině nejspíš zapomnělo, a tak (i když neradi) rychle odcházíme, než si nás kdokoliv všimne.